Luke 22

Lee este capítulo con intención

Pregunta a la IA sobre este capítulo

Lucas 22 reúne cena de pacto, traición, falsa confianza, Getsemaní y arresto en una noche donde el Hijo se somete por completo a la voluntad del Padre.

Abrir comentario del capítulo

Lucas 22 es una noche donde quedan expuestos al mismo tiempo los símbolos sagrados, la lealtad humana y la obediencia del Hijo. La mesa pascual en Lucas 22:19-20 abre la realidad del nuevo pacto, pero en la misma mesa ya se oye el paso de la traición y el orgullo de los discípulos. En Lucas 22:31-34 Pedro es advertido no por una pequeña fragilidad, sino porque la confianza en sí mismo no puede sostenerse cuando Satanás zarandea. Entonces llega Getsemaní. En Lucas 22:39-42 Jesús no aparece frío frente al sufrimiento, sino en agonía santa bajo el peso del cáliz. Precisamente allí brilla su obediencia. El capítulo no termina en una devoción tranquila, sino en beso, espadas, huida y negación. Lucas 22 importa porque pregunta si todavía quieres hablar de salvación y discipulado sin combate, sin quiebre y sin entrega total a la voluntad del Padre.

Pasajes clave

Luke 22:19-20 Luke 22:31-34 Luke 22:39-42 Luke 22:47-53

How the chapter unfolds

El capítulo va de la mesa pascual a la advertencia a Pedro, el huerto, la traición y la negación.

Why this chapter matters

Importa porque concentra obediencia de Cristo, debilidad de los discípulos y seriedad de la redención en una sola noche.

Interpretive tension to watch

No debe dividirse en escenas devocionales separadas. Mesa, lucha, traición y oración pertenecen juntas.

Preguntas para este capítulo

  • ¿Por qué Lucas 22 coloca la obediencia de Jesús en medio de la confusión y debilidad de sus discípulos?
  • ¿Cómo desenmascara la advertencia a Pedro la diferencia entre confesión ruidosa y fidelidad real?
  • ¿Qué revela Getsemaní sobre redención por obediencia sufriente en vez de fuerza distante?

Study with context

Use this as a chapter guide, then press deeper into the text itself. The goal is to slow down observation, notice structure, and ask better questions before jumping to conclusions.

Añadir a notas
1 Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc. 2 I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu. 3 Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti. 4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil. 5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti. 6 A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu. 7 Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek. 8 I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli. 9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme? 10 On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde. 11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými? 12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte. 13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka. 14 A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním. 15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl. 16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím. 17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou. 18 Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde. 19 A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku. 20 Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá. 21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem. 22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje. 23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti. 24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší. 25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou. 26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící. 27 Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží. 28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali. 29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království, 30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské. 31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici. 32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých. 33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti. 34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne. 35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž. 36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč. 37 Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou. 38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest. 39 A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho. 40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení. 41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se, 42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se. 43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho. 44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi. 45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem. 46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. 47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil. 48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ? 49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem? 50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé. 51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej. 52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi? 53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti. 54 A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka. 55 A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně. 56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním. 57 A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho. 58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem. 59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest. 60 I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval. 61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. 62 I vyšed ven Petr, plakal hořce. 63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho. 64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil? 65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu. 66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své, 67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte. 68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte. 69 Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží. 70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem. 71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.

Convierte la lectura en estudio real

Regístrate para guardar versículos, tomar notas y estudiar con herramientas de IA.

Registrarse Iniciar Sesión
Notas de Biblia de estudio para este capítulo Notas versículo por versículo y comentario directo anclado en este capítulo.
Biblia de estudio

Notas versículo por versículo

Versículos 22:31-34 Versículos 22:39-46
Versículos 22:31-34 Standard

La intercesión de Jesús expone la falsa confianza antes de la caída

Abrir
Saltar al texto

Lucas 22 muestra que Pedro habla con más seguridad de la que realmente tiene en el corazón. Jesús anuncia el ataque, desenmascara la confianza propia y aun así promete restauración futura.

Pasajes clave
John 13:36-38 Hebrews 7:25
Añadir a notas Preguntar a AI desde esta nota
Versículos 22:39-46 Deep

Getsemaní destruye toda idea barata de obediencia

Abrir
Saltar al texto

En el huerto la obediencia del Hijo no aparece ligera ni distante. Jesús sufre de verdad y permanece sometido al Padre. Lucas 22 muestra que la redención llega mediante obediencia dolorosa y perfecta, no mediante heroísmo sin agonía.

⚔️ Confrontation

Quien habla de discipulado sin sentir el peso de Getsemaní todavía no ha entendido la obediencia bíblica.

Pasajes clave
Isaiah 53:10-12 Philippians 2:8
Añadir a notas Preguntar a AI desde esta nota
Trasfondo y perspectivas del idioma Detalles del idioma original, trasfondo cultural y por qué cambian la lectura de este capítulo.
Profundidad

Perspectivas del idioma original

Luke 22:42 · Greek Saltar al texto

plēn (plen)

Textual: sin embargo / no obstante

La pequeña palabra marca el giro entre angustia real y obediencia perfecta.

Muestra que la obediencia de Jesús no es ausencia de lucha, sino sumisión santa en medio de ella.

Pasajes clave
Luke 22:42
Trasfondo

Contexto cultural

Luke 22 · Noche de Pascua, comida de pacto y presión romana Saltar al texto

Lucas 22 ocurre en la noche de Pascua, bajo tensión política y entre discípulos que todavía discuten grandeza. La mesa, la traición y el huerto cargan historia de pacto, amenaza imperial y ceguera espiritual al mismo tiempo.

Los lectores modernos separan rápido las escenas y no oyen cuánto pertenecen juntas la comida, la traición, la agonía y el juicio.

Hace que Lucas 22 se lea como un capítulo donde el plan de Dios avanza en medio de quebranto, tentación y violencia que se aproxima.

Pasajes clave
Luke 22
Elige tu próximo paso después de este capítulo Sigue leyendo, elige un plan o continúa estudiando con AI.
Leer el siguiente capítulo Luke 23 in Bible Kralická.

Planes de Lectura

Elige un plan si quieres convertir este capítulo en un hábito repetible.

Pregunta a la IA sobre este capítulo

Continúa con el estudio de AI si el texto genera preguntas o presiona más profundo que una lectura.
Sigue los temas que este capítulo abre Centros de temas relacionados para las preguntas más amplias que este capítulo puede haber abierto.
Explorar todos los temas

Bible passages about faith

A curated study hub for readers searching for faith, trust, assurance, and living dependence on God.

Bible passages about prayer

A curated Bible hub for readers searching for prayer, dependence, boldness before God, and persevering intercession.

Bible passages about identity

A curated Bible hub for readers searching for identity, belonging, adoption, purpose, and new life in Christ.

Bible passages about salvation

A curated Bible hub for readers searching for salvation, grace, new birth, rescue from sin, and life in Christ.