1 Chronicles 29

קרא את הפרק הזה בכוונה

שאל את הבינה המלאכותית על הפרק הזה

First Chronicles 29 gathers royal generosity, public worship, covenant memory, and Solomon’s succession into one chapter where David lets the kingdom return to God.

פתח פירוש פרק

First Chronicles 29 does not let the reader admire sacred grandeur without hearing the confession that destroys human ownership. The chapter begins with willing gifts and public joy, yet David immediately turns the whole moment into worship by confessing in 1 Chronicles 29:10-16 that greatness, power, glory, victory, and majesty belong to the Lord. That means the offerings are not proof that Israel has enriched God. They are proof that all things already came from his hand. Then the chapter moves into covenant memory and royal transition. In 1 Chronicles 29:20-25 the people worship, Solomon is publicly established, and the kingdom is received under God’s rule. First Chronicles 29 matters because it asks whether you still treat religious success as something the people of God can finally own, or whether you can return honor, resources, and future into the hands from which they first came.

קטעי מפתח

1 Chronicles 29:9 1 Chronicles 29:10-16 1 Chronicles 29:20-25

How the chapter unfolds

The chapter moves from freewill offerings into David’s public prayer, the people’s joy, and Solomon’s public establishment before the Lord.

Why this chapter matters

It matters because it shows that even royal splendor must end in confessed dependence: all things come from God and belong to him.

Interpretive tension to watch

Do not read the chapter as a fundraising success story. Its center is worshipful surrender, not institutional achievement.

שאלות לפרק הזה

  • Why does David interpret generosity as returning to God what already came from his hand?
  • How does the public joy of the people expose the difference between true worship and mere spectacle?
  • What does Solomon’s establishment reveal about kingship received under God rather than possessed for the self?

Study with context

Use this as a chapter guide, then press deeper into the text itself. The goal is to slow down observation, notice structure, and ask better questions before jumping to conclusions.

הוספה להערות
1 Potom řekl David král všemu shromáždění: Šalomouna syna mého jediného vyvolil Bůh ještě maličkého a mladého, dílo pak toto veliké jest; nebo ne člověku palác ten, ale Hospodinu Bohu býti má. 2 Já zajisté podlé své nejvyšší možnosti nachystal jsem potřeb k domu Boha svého, zlata k nádobám zlatým, a stříbra k stříbrným, mědi k měděným, železa k železným a dříví k dřevěným, kamení onychinového i kamení k vsazování, i karbunkulového, a rozličných barev, a všelijakého kamení drahého, i kamení mramorového hojně. 3 Nadto z veliké lásky k domu Boha svého, maje zvláštní poklad zlata a stříbra, i ten dávám k domu Boha svého mimo všecko to, což jsem připravil k domu svatyně, 4 Totiž tři tisíce centnéřů zlata, zlata z Ofir, a sedm tisíc centnéřů stříbra přečištěného k potažení stěn domů svatých, 5 Zlata k nádobám zlatým a stříbra k stříbrným i ke všelikému dílu řemeslnému. A jestliže jest kdo více, ješto by co chtěl dobrovolně obětovati dnes Hospodinu? 6 Tedy knížata čeledí otcovských a knížata pokolení Izraelských, i hejtmané a setníci i úředníci nad dílem královským dobrovolně obětovali. 7 A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů. 8 Kdožkoli měli kamení drahé, dávali do pokladu domu Hospodinova do rukou Jechiele Gersunského. 9 I veselil se lid, že tak ochotně obětovali; nebo celým srdcem dobrovolně obětovali Hospodinu. Nýbrž i král David radoval se radostí velikou. 10 A protož dobrořečil David Hospodinu před oblíčejem všeho shromáždění, a řekl David: Požehnaný jsi ty Hospodine, Bože Izraele otce našeho, od věků až na věky. 11 Tváť jest, ó Hospodine, velebnost i moc i sláva, i vítězství i čest, ano i všecko, což jest v nebi i v zemi. Tvé jest, ó Hospodine, království, a ty jsi vyšší nad všelikou vrchnost. 12 I bohatství i sláva od tebe jest, a ty panuješ nade vším, a v ruce tvé jest moc a síla, a v ruce tvé také jest i to, kohož chceš zvelebiti a upevniti. 13 Nyní tedy, Bože náš, děkujeme tobě, a chválíme jméno slávy tvé. 14 Nebo kdo jsem já, a co jest lid můj, abychom mohli míti moc k tak dobrovolnému obětování tobě? Od tebeť jest zajisté všecko, a i to z ruky tvé dali jsme tobě. 15 Nebo my příchozí jsme před tebou a hosté, jako i všickni otcové naši; dnové naši jsou jako stín běžící po zemi beze vší zástavy. 16 Hospodine, Bože náš, všecka ta hojnost, kterouž jsme připravili k stavení domu tvého, jménu svatému tvému, z ruky tvé jest, a tvé jsou všecky věci. 17 Známť pak, Bože můj, že ty zpytuješ srdce, a upřímnost oblibuješ; protož já z upřímnosti srdce svého ochotně obětoval jsem toto všecko. Ano i lid tvůj, kterýž se teď shledal, viděl jsem, jak s radostí chtivě obětuje tobě. 18 Hospodine, Bože Abrahama, Izáka a Izraele, otců našich, zachovejž to na věky, totiž snažnost takovou srdce lidu svého, a nastrojuj srdce jejich sobě. 19 Šalomounovi také synu mému dej srdce upřímé, aby ostříhal přikázaní tvých, svědectví tvých a ustanovení tvých, a aby činil všecko, a vystavěl dům ten, k němuž jsem potřeby připravil. 20 Potom řekl David všemu shromáždění: Dobrořečte nyní Hospodinu Bohu svému. I dobrořečilo všecko shromáždění Hospodinu Bohu otců svých, a přisehnuvše hlavy, poklonili se Hospodinu i králi. 21 Zatím obětovali Hospodinu oběti, obětovali také zápaly Hospodinu nazejtří, volů tisíc, skopců tisíc, beranů tisíc, s mokrými obětmi jejich, a jiných obětí množství za všecken lid Izraelský. 22 I jedli a pili před Hospodinem v ten den s radostí velikou. Potom za krále ustanovili po druhé Šalomouna syna Davidova, a pomazali jej Hospodinu za vývodu, a Sádocha za kněze. 23 A tak dosedl Šalomoun na stolici Hospodinovu, aby byl králem místo Davida otce svého. I vedlo se mu šťastně, a poslouchal ho všecken Izrael. 24 Tolikéž i všecka knížata a znamenití, i všickni synové krále Davida poddali se Šalomounovi králi. 25 I zvelebil Hospodin Šalomouna náramně před očima všeho Izraele, a dal mu slávu královskou, jakéž neměl před ním žádný král v Izraeli. 26 Kraloval pak byl David syn Izai nade vším Izraelem. 27 A dnů, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta. 28 I umřel v starosti dobré, pln jsa dnů, bohatství a slávy, a kraloval Šalomoun syn jeho místo něho. 29 Èinové pak Davida krále první i poslední popsáni jsou v knize Samuele proroka, a v knize Nátana proroka, též v knize Gáda proroka, 30 Se vším kralováním i silou jeho, i se všemi příběhy časů při něm i při lidu Izraelském, i při všech královstvích zemských.

הפוך קריאה ללימוד ממשי

הירשמו כדי לשמור פסוקים, לרשום הערות וללמוד עם כלי AI.

הרשמה התחברות
הערות מקרא מפורש לפרק הזה הערות פסוק אחר פסוק ופירוש ישיר המעוגן בפרק הזה.
מקרא מפורש

הערות פסוק אחר פסוק

פסוקים 29:10-16 פסוקים 29:20-25
פסוקים 29:10-16 Deep

All giving is exposed as received grace returned

פתח
קפוץ לטקסט

David’s prayer refuses religious self-congratulation. The people have given freely, yet David insists that everything already came from God’s hand. Worship begins where ownership is surrendered.

קטעי מפתח
2 Corinthians 9:7-8
הוספה להערות שאל AI מהרשימה הזו
פסוקים 29:20-25 Standard

Royal succession stands under worship, not above it

פתח
קפוץ לטקסט

Solomon is established in a scene where the assembly bows before the Lord. The chapter frames kingship as received stewardship under divine rule, not autonomous possession.

קטעי מפתח
Deuteronomy 17:18-20 1 Kings 3:7-9
הוספה להערות שאל AI מהרשימה הזו
רקע ותובנות לשוניות פרטי שפה מקורית, רקע תרבותי ומדוע הם משנים את הקריאה של הפרק הזה.
רקע

הקשר תרבותי

1 Chronicles 29 · Temple kingship and freewill offering קפוץ לטקסט

Royal building projects in the ancient world usually magnified the king. First Chronicles 29 redirects splendor, treasure, and succession back to the Lord.

Modern readers can reduce the chapter to generosity technique and miss that it is overturning royal ownership itself.

It makes David’s prayer sound less like pious ceremony and more like the surrender of all public glory to God.

קטעי מפתח
1 Chronicles 29
בחר את הצעד הבא אחרי הפרק הזה המשך לקרוא, בחר תכנית או המשך ללמוד עם AI.
עבור לספר הבא 2 Chronicles פרק 1.

תוכניות קריאה

בחר תכנית אם אתה רוצה להפוך את הפרק הזה להרגל קבוע.

שאל את הבינה המלאכותית על הפרק הזה

המשך עם לימוד AI אם הטקסט מעלה שאלות או דוחף יותר עמוק מקריאה אחת.
עקוב אחר הנושאים שהפרק הזה פותח מרכזי נושאים קשורים לשאלות הגדולות שהפרק הזה יכול לפתוח.
עיין בכל הנושאים

Bible passages about faith

A curated study hub for readers searching for faith, trust, assurance, and living dependence on God.

Bible passages about holiness

A curated Bible hub for readers searching for holiness, consecration, obedience, and life set apart for God.

Bible passages about identity

A curated Bible hub for readers searching for identity, belonging, adoption, purpose, and new life in Christ.

Bible passages about salvation

A curated Bible hub for readers searching for salvation, grace, new birth, rescue from sin, and life in Christ.