1 Chronicles 29

Kommentar zu diesem Kapitel

KI zu diesem Kapitel fragen

First Chronicles 29 gathers royal generosity, public worship, covenant memory, and Solomon’s succession into one chapter where David lets the kingdom return to God.

Kapitelkommentar öffnen

First Chronicles 29 does not let the reader admire sacred grandeur without hearing the confession that destroys human ownership. The chapter begins with willing gifts and public joy, yet David immediately turns the whole moment into worship by confessing in 1 Chronicles 29:10-16 that greatness, power, glory, victory, and majesty belong to the Lord. That means the offerings are not proof that Israel has enriched God. They are proof that all things already came from his hand. Then the chapter moves into covenant memory and royal transition. In 1 Chronicles 29:20-25 the people worship, Solomon is publicly established, and the kingdom is received under God’s rule. First Chronicles 29 matters because it asks whether you still treat religious success as something the people of God can finally own, or whether you can return honor, resources, and future into the hands from which they first came.

Wichtige Bibelstellen

1 Chronicles 29:9 1 Chronicles 29:10-16 1 Chronicles 29:20-25

Wie sich das Kapitel entfaltet

The chapter moves from freewill offerings into David’s public prayer, the people’s joy, and Solomon’s public establishment before the Lord.

Warum dieses Kapitel wichtig ist

It matters because it shows that even royal splendor must end in confessed dependence: all things come from God and belong to him.

Auslegungsfrage im Blick behalten

Do not read the chapter as a fundraising success story. Its center is worshipful surrender, not institutional achievement.

Fragen zu diesem Kapitel

  • Why does David interpret generosity as returning to God what already came from his hand?
  • How does the public joy of the people expose the difference between true worship and mere spectacle?
  • What does Solomon’s establishment reveal about kingship received under God rather than possessed for the self?

Mit Kontext studieren

Nutze dies als Kapitel-Leitfaden und gehe dann tiefer in den Text selbst. Ziel ist es, die Beobachtung zu verlangsamen, die Struktur wahrzunehmen und bessere Fragen zu stellen, bevor man vorschnell zu Schlussfolgerungen kommt.

Zu Notizen hinzufügen
1 Potom řekl David král všemu shromáždění: Šalomouna syna mého jediného vyvolil Bůh ještě maličkého a mladého, dílo pak toto veliké jest; nebo ne člověku palác ten, ale Hospodinu Bohu býti má. 2 Já zajisté podlé své nejvyšší možnosti nachystal jsem potřeb k domu Boha svého, zlata k nádobám zlatým, a stříbra k stříbrným, mědi k měděným, železa k železným a dříví k dřevěným, kamení onychinového i kamení k vsazování, i karbunkulového, a rozličných barev, a všelijakého kamení drahého, i kamení mramorového hojně. 3 Nadto z veliké lásky k domu Boha svého, maje zvláštní poklad zlata a stříbra, i ten dávám k domu Boha svého mimo všecko to, což jsem připravil k domu svatyně, 4 Totiž tři tisíce centnéřů zlata, zlata z Ofir, a sedm tisíc centnéřů stříbra přečištěného k potažení stěn domů svatých, 5 Zlata k nádobám zlatým a stříbra k stříbrným i ke všelikému dílu řemeslnému. A jestliže jest kdo více, ješto by co chtěl dobrovolně obětovati dnes Hospodinu? 6 Tedy knížata čeledí otcovských a knížata pokolení Izraelských, i hejtmané a setníci i úředníci nad dílem královským dobrovolně obětovali. 7 A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů. 8 Kdožkoli měli kamení drahé, dávali do pokladu domu Hospodinova do rukou Jechiele Gersunského. 9 I veselil se lid, že tak ochotně obětovali; nebo celým srdcem dobrovolně obětovali Hospodinu. Nýbrž i král David radoval se radostí velikou. 10 A protož dobrořečil David Hospodinu před oblíčejem všeho shromáždění, a řekl David: Požehnaný jsi ty Hospodine, Bože Izraele otce našeho, od věků až na věky. 11 Tváť jest, ó Hospodine, velebnost i moc i sláva, i vítězství i čest, ano i všecko, což jest v nebi i v zemi. Tvé jest, ó Hospodine, království, a ty jsi vyšší nad všelikou vrchnost. 12 I bohatství i sláva od tebe jest, a ty panuješ nade vším, a v ruce tvé jest moc a síla, a v ruce tvé také jest i to, kohož chceš zvelebiti a upevniti. 13 Nyní tedy, Bože náš, děkujeme tobě, a chválíme jméno slávy tvé. 14 Nebo kdo jsem já, a co jest lid můj, abychom mohli míti moc k tak dobrovolnému obětování tobě? Od tebeť jest zajisté všecko, a i to z ruky tvé dali jsme tobě. 15 Nebo my příchozí jsme před tebou a hosté, jako i všickni otcové naši; dnové naši jsou jako stín běžící po zemi beze vší zástavy. 16 Hospodine, Bože náš, všecka ta hojnost, kterouž jsme připravili k stavení domu tvého, jménu svatému tvému, z ruky tvé jest, a tvé jsou všecky věci. 17 Známť pak, Bože můj, že ty zpytuješ srdce, a upřímnost oblibuješ; protož já z upřímnosti srdce svého ochotně obětoval jsem toto všecko. Ano i lid tvůj, kterýž se teď shledal, viděl jsem, jak s radostí chtivě obětuje tobě. 18 Hospodine, Bože Abrahama, Izáka a Izraele, otců našich, zachovejž to na věky, totiž snažnost takovou srdce lidu svého, a nastrojuj srdce jejich sobě. 19 Šalomounovi také synu mému dej srdce upřímé, aby ostříhal přikázaní tvých, svědectví tvých a ustanovení tvých, a aby činil všecko, a vystavěl dům ten, k němuž jsem potřeby připravil. 20 Potom řekl David všemu shromáždění: Dobrořečte nyní Hospodinu Bohu svému. I dobrořečilo všecko shromáždění Hospodinu Bohu otců svých, a přisehnuvše hlavy, poklonili se Hospodinu i králi. 21 Zatím obětovali Hospodinu oběti, obětovali také zápaly Hospodinu nazejtří, volů tisíc, skopců tisíc, beranů tisíc, s mokrými obětmi jejich, a jiných obětí množství za všecken lid Izraelský. 22 I jedli a pili před Hospodinem v ten den s radostí velikou. Potom za krále ustanovili po druhé Šalomouna syna Davidova, a pomazali jej Hospodinu za vývodu, a Sádocha za kněze. 23 A tak dosedl Šalomoun na stolici Hospodinovu, aby byl králem místo Davida otce svého. I vedlo se mu šťastně, a poslouchal ho všecken Izrael. 24 Tolikéž i všecka knížata a znamenití, i všickni synové krále Davida poddali se Šalomounovi králi. 25 I zvelebil Hospodin Šalomouna náramně před očima všeho Izraele, a dal mu slávu královskou, jakéž neměl před ním žádný král v Izraeli. 26 Kraloval pak byl David syn Izai nade vším Izraelem. 27 A dnů, v nichž kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřidceti let. V Hebronu kraloval sedm let, a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta. 28 I umřel v starosti dobré, pln jsa dnů, bohatství a slávy, a kraloval Šalomoun syn jeho místo něho. 29 Èinové pak Davida krále první i poslední popsáni jsou v knize Samuele proroka, a v knize Nátana proroka, též v knize Gáda proroka, 30 Se vším kralováním i silou jeho, i se všemi příběhy časů při něm i při lidu Izraelském, i při všech královstvích zemských.

Mach aus Lesen echtes Bibelstudium

Registriere dich, um Verse zu speichern, Notizen zu machen und mit KI-gestützten Werkzeugen zu studieren.

Registrieren Anmelden
Studienbibel-Notizen zu diesem Kapitel Vers-für-Vers-Notizen und direkte Kommentierung zu diesem Kapitel.
Studienbibel

Vers-für-Vers-Notizen

Verse 29:10-16 Verse 29:20-25
Verse 29:10-16 Deep

Alles Geben wird als empfangene Gnade entlarvt, die zurückkehrt

Öffnen
Zum Text

Davids Gebet verweigert jede religiöse Selbstbeglückwünschung. Das Volk hat willig gegeben, und doch besteht David darauf, dass alles bereits aus Gottes Hand kam. Anbetung beginnt dort, wo Besitzanspruch aufgegeben wird.

Wichtige Bibelstellen
2 Corinthians 9:7-8
Zu Notizen hinzufügen Mit KI vertiefen
Verse 29:20-25 Standard

Königliche Nachfolge steht unter der Anbetung und nicht über ihr

Öffnen
Zum Text

Salomo wird in einer Szene eingesetzt, in der die Versammlung sich vor dem Herrn beugt. Das Kapitel rahmt Königtum als empfangene Verwaltung unter göttlicher Herrschaft und nicht als autonomen Besitz.

Wichtige Bibelstellen
Deuteronomy 17:18-20 1 Kings 3:7-9
Zu Notizen hinzufügen Mit KI vertiefen
Hintergrund und Spracheinsichten Originalsprachen, kultureller Kontext und warum sie das Lesen dieses Kapitels verändern.
Hintergrund

Kultureller Kontext

1 Chronicles 29 · Tempelkönigtum und freiwillige Opfergabe Zum Text

Königliche Bauprojekte der antiken Welt verherrlichten gewöhnlich den König. 1. Chronik 29 lenkt Glanz, Schatz und Nachfolge zurück auf den Herrn.

Moderne Leser reduzieren das Kapitel leicht auf Großzügigkeitstechnik und übersehen, dass es den königlichen Besitzanspruch selbst umstößt.

Es lässt Davids Gebet weniger wie fromme Zeremonie und mehr wie die Übergabe aller öffentlichen Herrlichkeit an Gott klingen.

Wichtige Bibelstellen
1 Chronicles 29
Nächste Schritte nach diesem Kapitel Weiterlesen, Plan wählen oder mit KI weiterarbeiten.
Zum nächsten Buch gehen 2 Chronicles beginnen.

Lesepläne

Wähle einen Plan, wenn du aus diesem Kapitel eine Gewohnheit machen willst.

KI zu diesem Kapitel fragen

Mit KI weiterdenken, wenn der Text Fragen offenlässt oder tiefer drängt.
Folge den Themen, die dieses Kapitel öffnet Verwandte Themenhubs, wenn dieses Kapitel eine größere Frage geöffnet hat.
Alle Themen

Bible passages about faith

A curated study hub for readers searching for faith, trust, assurance, and living dependence on God.

Bible passages about holiness

A curated Bible hub for readers searching for holiness, consecration, obedience, and life set apart for God.

Bible passages about identity

A curated Bible hub for readers searching for identity, belonging, adoption, purpose, and new life in Christ.

Bible passages about salvation

A curated Bible hub for readers searching for salvation, grace, new birth, rescue from sin, and life in Christ.