Exodus 12

Lee este capítulo con intención

Pregunta a la IA sobre este capítulo

Éxodo 12 reúne juicio, sangre, liberación y memoria del pacto en la noche decisiva de la Pascua.

Abrir comentario del capítulo

Éxodo 12 no permite imaginar la redención como un movimiento vago hacia la libertad. Es el capítulo donde la liberación queda atada a la sangre, al juicio y a la memoria obediente. En Éxodo 12:3-7 el cordero es señalado y su sangre marca las casas antes de que Israel salga de Egipto. Eso significa que la salvación aquí no es una fuga improvisada, sino una redención ordenada por Dios bajo medios establecidos por él. En Éxodo 12:12-13 el asunto se vuelve más agudo: el juicio pasa por la tierra, y la sangre es la señal bajo la cual se es librado. Luego, en Éxodo 12:26-27, el capítulo mira hacia las generaciones futuras y ordena que esta noche sea interpretada y recordada. Éxodo 12 importa porque pregunta si todavía quieres una salvación sin costo ni sustitución, o si verás que Dios libera a su pueblo bajo la señal de la sangre y a través del juicio.

How the chapter unfolds

El capítulo va de las instrucciones de la Pascua a la noche del juicio, la salida de Egipto y el mandato de recordar esta redención por generaciones.

Why this chapter matters

Importa porque presenta la liberación no como simple escape político, sino como rescate bajo la señal de la sangre y dentro de un memorial de pacto.

Interpretive tension to watch

No debe reducirse a una historia nacional de huida. Aquí la redención llega por medio de juicio y sustitución.

Preguntas para este capítulo

  • ¿Por qué Éxodo 12 pone la sangre en el centro de la liberación en vez de contar solo una salida política?
  • ¿Cómo forma el mandato de recordar la Pascua la identidad de Israel mucho después de esa noche?
  • ¿Qué revela el capítulo sobre rescate por medio de juicio en vez de rescate sin juicio?

Study with context

Use this as a chapter guide, then press deeper into the text itself. The goal is to slow down observation, notice structure, and ask better questions before jumping to conclusions.

1 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi v zemi Egyptské, řka: 2 Tento měsíc počátek měsíců vám bude; první vám bude mezi měsíci ročními. 3 Mluvte ke všemu shromáždění Izraelskému, řkouce: Desátého dne měsíce tohoto vezmete sobě jeden každý beránka po čeledech, beránka na každý dům. 4 Byl-li by pak dům tak malý, že by s beránka býti nemohl, přivezme souseda svého, kterýž jest blízký domu jeho, podlé počtu duší; jeden každý počte tolik osob, kolikž by jich snísti mohlo beránka. 5 Beránka bez vady, samce ročního míti budete, kteréhož z ovcí aneb z koz vezmete. 6 A chovati ho budete až do čtrnáctého dne měsíce tohoto; a zabije ho všecko množství shromáždění Izraelského k večerou. 7 A vezmouce krve, pomaží obou veřejí a nade dveřmi u domů, v nichž jej jísti budou. 8 I budou jísti noci té maso pečené ohněm, s chleby přesnými; s bylinami hořkými jísti jej budou. 9 Nebudete jísti z něho nic surového ani v vodě vařeného, ale pečené ohněm, s hlavou jeho i s nohami a droby. 10 Nezanecháte z něho ničehož do jitra; pakli by co pozůstalo z něho až do jitra, ohněm spálíte. 11 Takto jej pak jísti budete: Bedra svá přepásaná míti budete, obuv svou na nohách svých a hůl svou v ruce své, a jísti budete s chvátáním; nebo Jití jest Hospodinovo. 12 V tu noc zajisté půjdu po zemi Egyptské, a budu bíti všecko prvorozené v zemi Egyptské, od člověka až do hovada, a nade všemi bohy Egyptskými učiním soud: Já Hospodin. 13 Krev pak ta na domích, v nichž budete, budeť vám na znamení; a když uzřím krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující, když bíti budu prvorozené v zemi Egyptské. 14 A budeť vám den ten na památku, a slaviti jej budete slavný Hospodinu po rodech svých; právem věčným slaviti jej budete. 15 Za sedm dní přesné chleby jísti budete, a hned prvního dne vyprázdníte kvas z domů vašich; nebo kdožkoli jedl by co kvašeného od prvního až do sedmého dne, vyhlazena bude duše ta z Izraele. 16 A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás. 17 A ostříhati budete přesnic, nebo v ten den vyvedl jsem vojska vaše z země Egyptské; protož zachovávati budete den ten po rodech svých právem věčným. 18 Prvního měsíce, čtrnáctého dne téhož měsíce, u večer jísti budete chleby přesné, až do dne jedenmecítmého téhož měsíce k večerou. 19 Za sedm dní nebude nalezeno kvasu v domích vašich; nebo kdo by koli jedl něco kvašeného, vyhlazena bude duše ta z shromáždění Izraelského, tak příchozí jako zrozený v zemi. 20 Nic kvašeného jísti nebudete, ale ve všech příbytcích vašich jísti budete chleby přesné. 21 Tedy svolal Mojžíš všecky starší Izraelské, a řekl jim: Vybeřte a vezměte sobě beránka po čeledech svých, a zabíte Fáze. 22 Vezmete také svazček yzopu, a omočíte v krvi, kteráž bude v medenici, a pomažete nade dveřmi a na obou veřejích tou krví, kteráž bude v nádobě; z vás pak žádný nevycházej ze dveří domu svého až do jitra. 23 Neboť půjde Hospodin, aby bil Egypt, a kde uzří krev nade dveřmi a na obou veřejích, přeskočí Hospodin ty dvéře, aniž dopustí zhoubci vjíti do domů vašich k hubení. 24 Protož ostříhati budete věci této za ustanovení tobě i synům tvým až na věky. 25 A když vejdete do země, kterouž dá Hospodin vám, jakž zaslíbil, zachovávati budete službu tuto. 26 Když by pak řekli vám synové vaši: Jaká jest to služba vaše? 27 Tedy díte: Obět Fáze toto jest Hospodinu, kterýž pominul domů synů Izraelských v Egyptě, když bil Egypt, domy pak naše vysvobodil. A lid sklonivše hlavy, poklonu učinili. 28 A rozšedše se synové Izraelští, učinili, jakž byl Hospodin přikázal Mojžíšovi a Aronovi; tak a nejinak učinili. 29 Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, kterýž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného vězně, kterýž byl v žaláři, i všecko prvorozené hovad. 30 Tedy vstal Farao noci té, a všickni služebníci jeho i všickni Egyptští, a vzešel křik veliký v Egyptě; nebo žádného nebylo domu, v němž by nebylo něčeho mrtvého. 31 A povolav Mojžíše a Arona v noci, řekl: Vstaňte, vyjděte z prostředku lidu mého, i vy i synové Izraelští, a odejdouce, služte Hospodinu, jakž jste mluvili. 32 Ovce také vaše i voly vaše vezměte, jakž jste žádali, a jděte; a dejte mi také požehnání. 33 I nutkali Egyptští lid, aby co nejrychleji vyšli z země; nebo pravili: Všickni již teď zemřeme. 34 Protož vzal lid těsto své, prvé než zkysalo, obaliv je v šaty své, na ramena svá. 35 Učinili pak synové Izraelští podlé rozkazu Mojžíšova; nebo vyžádali byli od Egyptských klínotů stříbrných a zlatých, i šatů. 36 A Hospodin dal milost lidu před očima Egyptských, tak že půjčovali jim. I obloupili Egyptské. 37 Tedy táhli synové Izraelští z Ramesses k Sochot, okolo šestkrát sto tisíc pěších, mužů toliko kromě dětí. 38 Ano také jiného lidu mnoho vyšlo s nimi, ovec také a volů, dobytka velmi mnoho. 39 I napekli z těsta, kteréž vynesli z Egypta, koláčů nekvašených; nebo ještě bylo nezkynulo, proto že vypuzeni byli z Egypta, a nemohli prodlévati, a ani pokrmů na cestu nepřipravili sobě. 40 Èas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let. 41 A když se vyplnilo čtyři sta a třidceti let, právě toho dne vyšla všecka vojska Hospodinova z země Egyptské. 42 Noc tato pilně ostříhána býti má Hospodinu, v níž vyvedl je z země Egyptské; tať tedy noc Hospodinova ostříhána bude ode všech synů Izraelských po národech jejich. 43 I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Tentoť bude řád při slavnosti Fáze: Žádný cizozemec nebude jísti z něho. 44 Každý pak služebník váš za stříbro koupený, když by obřezán byl, teprv jísti bude z něho. 45 Příchozí a nájemník nebude jísti z něho. 46 V témž domě jísti jej budeš, nevyneseš z domu ven masa jeho; a kostí v něm nezlámete. 47 Všecko shromáždění Izraelské tak s ním učiní. 48 Jestliže by pak cizozemec bydlil s tebou pohostinu, a slaviti by chtěl Fáze Hospodinu, prvé obřezán bude každý pohlaví mužského; a tehdy přistoupí k slavení jeho, a bude jako tu v zemi zrozený; žádný pak neobřezaný nebude jísti z něho. 49 Jednostejné právo bude tu zrodilému a příchozímu, kterýž jest pohostinu u prostřed vás. 50 Tedy učinili všickni synové Izraelští, jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi a Aronovi; tak učinili. 51 A tak stalo se právě toho dne, že vyvedl Hospodin syny Izraelské z země Egyptské s vojsky jejich.

Convierte la lectura en estudio real

Regístrate para guardar versículos, tomar notas y estudiar con herramientas de IA.

Notas de Biblia de estudio para este capítulo Notas versículo por versículo y comentario directo anclado en este capítulo.
Biblia de estudio

Notas versículo por versículo

Versículos 12:3-13 Deep

Deliverance is marked by blood before freedom is felt

Abrir

Exodus 12 refuses to let redemption be imagined as vague escape. The lamb is chosen, slain, and its blood displayed before dawn breaks over freedom. Salvation is tied to God-appointed substitution under looming judgment.

Versículos 12:26-32 Standard

Redemption must be remembered, not merely survived

Abrir

Israel is commanded to explain Passover to the next generation because deliverance that is not remembered will soon be domesticated. The chapter binds salvation to covenant memory and retold meaning.

Trasfondo y perspectivas del idioma Detalles del idioma original, trasfondo cultural y por qué cambian la lectura de este capítulo.
Profundidad

Perspectivas del idioma original

Exodus 12:13 · Hebrew Saltar al texto

pasach (pasach)

Textual: pass over / spare

The verb is bound to God’s sparing action in judgment. Passover is not a sentimental feast name but a word charged with preserved life under threatened death.

It keeps the chapter’s blood-marked deliverance sharp and judicial rather than merely ceremonial.

Pasajes clave
Trasfondo

Contexto cultural

Exodus 12 · Passover household and judgment night world Saltar al texto

The chapter takes place in family households under impending judgment, where blood-marking, meal, and remembrance belong to covenant survival.

Modern readers can abstract the chapter into symbolism and miss the urgency of households waiting through a night when judgment will really pass through the land.

It makes Passover feel like lived deliverance under threat, not merely a later religious emblem.

Pasajes clave
Elige tu próximo paso después de este capítulo Sigue leyendo, elige un plan o continúa estudiando con AI.
Sigue los temas que este capítulo abre Centros de temas relacionados para las preguntas más amplias que este capítulo puede haber abierto.