Ezekiel 23

Читайте эту главу с намерением

Ezekiel 23 is an allegory of two sisters, Oholah and Oholibah, who stand for Samaria and Jerusalem. Both prostituted themselves in Egypt in their youth; Oholah then lusted after the Assyrians, and God handed her over to them, who stripped and killed her. Oholibah saw it and went further, chasing the Assyrians, then the Babylonians whose pictures on a wall aroused her, then Egypt again. So God will bring her lovers against her from every side to mutilate her, seize her children, and burn what is left; she will drink her sister's cup of ruin. The chapter closes with the charges against both, adultery, child sacrifice, and the profaning of God's sanctuary, and the sentence: a mob will stone and burn them, so that all women learn not to imitate them.

Открыть комментарий к главе

Ezekiel 23 is a chapter many Bibles print without comment and many readers skip, and it is meant to be unbearable. The prophet, living among the exiles in Babylon, tells the story of two sisters who were prostitutes from their youth in Egypt. Their names are Oholah and Oholibah, and the prophet leaves no doubt who they are: Samaria and Jerusalem, the two capitals of God's people. Oholah, the elder, threw herself at the Assyrian officers in their blue uniforms, and God let those very lovers strip and kill her, which is how Samaria fell in 722. Her sister watched and learned nothing. Oholibah wanted the Assyrians too, then saw pictures of Babylonian officers painted on a wall and sent for them, then, sickened by them, turned back to Egypt, the lover of her youth. Every one of these affairs is a treaty: Ezekiel sees Judah's century of playing the great powers against each other as a marriage betrayed again and again, because every alliance meant bowing to the ally's gods. So God will send the lovers back as executioners, and the sentence is described with a violence the prophet does not soften, ending with a cup, the same cup her sister drank, deep and wide and full of horror. In the last section the imagery gives way to a charge sheet: adultery, children burned as food for idols, and the sanctuary defiled on the same day. Under all of it is one sentence, the real accusation: you have forgotten me and thrown me behind your back.

Ключевые места

Ezekiel 23:1-4 Ezekiel 23:11-21 Ezekiel 23:22-35 Ezekiel 23:36-49 Ezekiel 16:1-14 Hosea 2:2-13

Historical and literary context

Ezekiel prophesied among the exiles in Babylon between 593 and 571 BC, and this oracle belongs to the years before Jerusalem's fall in 587. The sisters' names, roughly "her tent" and "my tent is in her," contrast the northern kingdom's self-made worship with the temple in Jerusalem. Samaria had courted Assyria and fallen to it in 722; Judah had wavered between Assyria, Babylon, and Egypt for a century, and Ezekiel reads every alliance as adultery, since treaties involved acknowledging the partner's gods. The wall paintings of Chaldean officers reflect Babylonian art. Child sacrifice to Molech in the Hinnom valley is documented by Jeremiah and Kings. The mutilation of noses and ears was a known ancient punishment for adultery.

How the chapter unfolds

Verses 1 to 4 introduce the two sisters, their youth in Egypt, and their identities. Verses 5 to 10 tell Oholah's affair with Assyria and her destruction. Verses 11 to 21 tell Oholibah's worse career with Assyria, Babylon, and Egypt. Verses 22 to 35 pronounce her sentence: her lovers turned against her, the stripping, the mutilation, the cup of her sister, and the reason, "you have forgotten Me." Verses 36 to 45 restate the charges as a legal case: adultery, child sacrifice, defiling the sanctuary, and luring lovers from afar. Verses 46 to 49 give the final judgment by a mob, with the closing formula, "then you will know that I am the Lord GOD."

Why this chapter matters

The chapter, with its companion in Ezekiel 16 and Hosea 1 to 3, is the Bible's most extended use of marriage and adultery as a picture of the covenant and its betrayal, and it lies behind the New Testament's language of the church as bride and of friendship with the world as adultery. Its political theology, that trusting foreign powers is unfaithfulness to God, is the prophetic tradition at its sharpest. The line "you have forgotten Me and cast Me behind your back" names the root of the sin beneath all the imagery. The cup passed from sister to sister became the cup of wrath that Jesus asked to have taken from him.

Interpretive tension to watch

The chapter is the most sexually explicit in the Bible and describes violence against women in detail, and readers, especially in the last generation, have asked whether an allegory that pictures God's people as a woman to be stripped and mutilated can be read without harm; interpreters answer variously that the imagery is aimed at male political elites, that it reflects its culture's brutality, and that its shock is intentional. Ancient rabbis debated whether the chapter should be read in public at all. The historical detail, Oholibah turning from Babylon back to Egypt, corresponds to Zedekiah's revolt. And the chapter ends in judgment without the promise of restoration that Ezekiel 16 adds.

Вопросы к этой главе

Ezekiel treats political alliances as adultery against God. What do communities today trust instead of God, and what does that trust cost?
The root charge is "you have forgotten Me." How does forgetting God happen gradually, before any dramatic betrayal?
This chapter is deliberately shocking. What does it say about God that he uses such language about being betrayed?

Study with context

Use this as a chapter guide, then press deeper into the text itself. The goal is to slow down observation, notice structure, and ask better questions before jumping to conclusions.

В заметки

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Synu člověčí, dvě ženy, dcery jedné mateře byly. 3 Ty smilnily v Egyptě, v mladosti své smilnily. Tam jsou mačkány prsy jejich, tam opiplány prsy panenství jejich. 4 Jména pak jejich: větší Ahola, sestry pak její Aholiba. Tyť jsou byly mé, a rozplodily syny a dcery. Jména, pravím, jejich jsou: Samaří Ahola, Jeruzaléma pak Aholiba. 5 Ale Ahola maje mne, smilnila a frejů hleděla s milovníky svými, s Assyrskými blízkými, 6 Oděnými postavcem modrým, s vývodami a knížaty, i všemi napořád mládenci krásnými, a s jezdci jezdícími na koních. 7 Vydala se, pravím, v smilství svá s nimi, se všemi nejpřednějšími syny Assyrskými, a se všemi, jimž frejovala, a poškvrnila se všemi ukydanými bohy jejich. 8 A tak smilství svých Egyptských nenechala; nebo ji zléhali v mladosti její, a oni mačkali prsy panenství jejího, a vylili smilství svá na ni. 9 Protož dal jsem ji v ruku frejířů jejích, v ruku Assyrských, jimž frejovala. 10 Oniť jsou odkryli nahotu její, syny i dcery její pobrali, ji pak samu mečem zamordovali. Takž vzata jest na slovo od jiných žen, když soudy vykonali při ní. 11 To viděla sestra její Aholiba, však mnohem více než onano frejovala, a smilství její větší byla než smilství sestry její. 12 S Assyrskými frejů hleděla, s vývodami a knížaty blízkými, oděnými nádherně, s jezdci jezdícími na koních, a všemi mládenci krásnými. 13 I viděl jsem, že se poškvrnila, a že cesta jednostejná jest obou dvou. 14 Ale tato ještě to přičinila k smilstvím svým, že viduc muže vyryté na stěně, obrazy Kaldejských vymalované barvou, 15 Přepásané pasem po bedrách jejich, a klobouky barevné na hlavách jejich, a že jsou všickni na pohledění jako hejtmané, podobní synům Babylonským v Kaldejské zemi, jejichž ona vlast jest, 16 I zahořela k nim z pohledění očima svýma, a vyslala posly k nim do země Kaldejské. 17 Tedy vešli k ní Babylonští na lůže nepoctivé, a poškvrnili ji smilstvím svým. A když se poškvrnila s nimi, odloučila se duše její od nich. 18 A odkryla smilství svá, odkryla též nahotu svou, i odloučila se duše má od ní, tak jako se odloučila duše má od sestry její. 19 Nebo rozmnožila smilství svá, rozpomínajíc se na dny mladosti své, v nichž smilnila v zemi Egyptské, 20 A frejovala s kuběnáři jejich, jejichž tělo jest jako tělo oslů, a tok jejich jako tok koňský. 21 A tak jsi zase navrátila se k nešlechetnosti mladosti své, když mačkali Egyptští prsy tvé z příčiny prsů mladosti tvé. 22 Protož ó Aholiba, takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vzbudím frejíře tvé proti tobě, ty, od nichž se odloučila duše tvá, a přivedu je na tě odevšad, 23 Babylonské a všecky Kaldejské, Pekodské, a Šohejské, i Kohejské, všecky syny Assyrské s nimi, mládence krásné, vývody a knížata všecka, hejtmany a slovoutné, všecky jezdící na koních. 24 A přitáhnou na tě na vozích železných a přikrytých, i kárách, a to s zběří národů, s pavézami a štíty i lebkami, položí se proti tobě vůkol, i předložím jim právo, aby tě soudili soudy svými. 25 Vyleji zajisté horlení své na tebe, tak že naloží s tebou prchlivě, nos tvůj i uši tvé odejmou, a ostatek tebe mečem padne. Ti syny tvé i dcery tvé poberou, a ostatek tebe spáleno bude ohněm. 26 A vyvlekou tě z roucha tvého, a rozberou šperky okrasy tvé. 27 A tak přítrž učiním při tobě nešlechetnosti tvé, i smilství tvému z země Egyptské vzatému, a nepozdvihneš očí svých k nim, a na Egypt nezpomeneš více. 28 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dám tebe v ruku těch, kterýchž nenávidíš, v ruku těch, od nichž se odloučila duše tvá, 29 I budou nakládati s tebou podlé nenávisti, a poberou všecko úsilé tvé, a nechají tě nahé a obnažené. A tak bude zřejmá nahota smilství tvého a nešlechetnosti tvé, smilství, pravím, tvého. 30 Což vše učiní tobě proto, že jsi smilnila, následujíc pohanů, proto že jsi poškvrnila se ukydanými bohy jejich. 31 Cestou sestry své chodila jsi, protož dám kalich její v ruku tvou. 32 Takto praví Panovník Hospodin: Kalich sestry své píti budeš hluboký a široký; budeť sporý, tak že smích a žert budou míti z tebe. 33 Opilstvím a zámutkem naplněna budeš, kalichem pustiny a zpuštění, kalichem sestry své Samaří. 34 I vypiješ jej a vyvážíš, a než jej polámeš, snáze prsy své roztrháš; neboť jsem já mluvil, praví Panovník Hospodin. 35 Protož takto praví Panovník Hospodin: Z té příčiny, že jsi zapomenula na mne, a zavrhlas mne za hřbet svůj, i ty také vezmi za svou nešlechetnost, a za smilství svá. 36 I řekl Hospodin ke mně: Synu člověčí, budeš-liž zastávati Ahole neb Aholiby? Nýbrž oznam jim ohavnosti jejich, 37 Že cizoložily, a krev jest na rukou jejich, a s ukydanými bohy svými cizoložily. Také i syny své, kteréž mně zplodily, vodily jim, aby sežráni byli. 38 Ještě i toto činily mi, že zanečišťovaly svatyni mou v tentýž den, a sobot mých poškvrňovaly. 39 Nebo obětovavše syny své ukydaným bohům svým, vcházely do svatyně mé v tentýž den, aby ji poškvrnily. Aj hle, takť jsou činívaly u prostřed mého domu. 40 Nadto, že vysílaly k mužům, jenž by přišli zdaleka, kteříž, jakž posel vyslán k nim, aj, hned přicházívali. Jimž jsi se umývala, a tvář svou líčila, a okrašlovalas se okrasou. 41 A usazovalas se na loži slavném, před nímž stůl připravený byl, na něž jsi i kadidlo mé i masti mé vynakládala. 42 Když pak hlas toho množství poutichl, tedy i k mužům z obecného lidu vysílaly, jenž bývali přivozováni ožralí z pouště. I dávali náramky na ruce jejich, i koruny ozdobné na hlavy jejich. 43 A ačkoli jsem se domlouval na cizoložství té lotryně, a že oni jednak s jednou, jednak s druhou smilství provodí, 44 A že každý z nich vchází k ní, tak jako někdo vchází k ženě nevěstce: však vždy vcházeli k Ahole a Aholibě, ženám přenešlechetným. 45 Protož muži spravedliví, tiť je souditi budou soudem cizoložných a soudem těch, jenž vylévaly krev, proto že cizoložily, a krev jest na rukou jejich. 46 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Přivedu na ně vojsko, a dám je v posmýkání i v loupež. 47 I uhází je to shromáždění kamením, a poseká je meči svými; syny jejich i dcery jejich pomordují, a domy jejich ohněm popálí. 48 A tak přítrž učiním nešlechetnosti v zemi této, i budou se tím káti všecky ženy, a nedopustí se nešlechetnosti podobné vaší. 49 Nebo vzložena bude na vás nešlechetnost vaše, a ponesete hříchy ukydaných bohů svých. I zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.

Превратите чтение в настоящее изучение

Зарегистрируйтесь, чтобы сохранять стихи, вести заметки и изучать с помощью ИИ.

Регистрация Войти

Выберите следующий шаг после этой главы Продолжайте читать, выберите план или продолжите изучение с AI.

Читать следующую главу Ezekiel 24 in Bible Kralická.

Планы чтения

Выберите план, если хотите превратить эту главу в постоянную привычку.

Спросить ИИ об этой главе

Продолжите изучение с AI, если текст вызывает вопросы или требует более глубокого понимания.

Следуйте темам, которые открывает эта глава Связанные тематические разделы для больших вопросов, которые могла открыть эта глава.

Все темы