Matthew 6

この章を意図をもって読む

この章についてAIに聞く

Matthew 6 confronts religious performance, anxious living, and divided loyalty. It asks whether the Father is enough when no one else is watching.

章の解説を開く

Matthew 6 speaks to one of the most respectable forms of spiritual corruption: the desire to seem devout while the heart remains dependent on human notice and earthly security. In Matthew 6:1-6, Jesus strips public righteousness of its glamour. Giving, prayer, and fasting may all be outwardly correct and inwardly rotten when they are performed to be seen. That means the chapter is not first about technique. It is about audience. Who are you really living before? Then Jesus places prayer itself inside that question. The Lord’s Prayer in Matthew 6:9-13 is not a polished formula for religious control. It is the language of a life turned toward the Father’s name, kingdom, will, provision, pardon, and protection. From there the chapter presses into treasure and trust. In Matthew 6:19-24, what a person stores up and serves reveals where the heart already bows. And by Matthew 6:25-34, anxiety is not treated as a minor emotional inconvenience. It is exposed as life lived as though the Father must be supplemented by fear. Matthew 6 matters because it confronts both visible religion and hidden unbelief. It asks whether your piety is truly Father-facing, or whether you are still living to be seen, secured, and justified by things beneath God.

How the chapter unfolds

The chapter moves through hidden righteousness, prayer and fasting, treasure and vision, and finally anxiety and trust.

Why this chapter matters

It matters because it exposes how quickly devotion can become theater and need can become unbelief.

Interpretive tension to watch

Do not isolate the Lord’s Prayer from the chapter’s larger burden. Jesus is not teaching techniques but a Father-facing life that rejects display and anxiety.

この章のための質問

  • How does Matthew 6 expose the difference between devotion before God and performance before people?
  • Why does anxiety in this chapter belong to the same spiritual diagnosis as divided treasure and divided loyalty?
  • What does Jesus reveal about the Father that makes hidden righteousness and radical trust possible?

Study with context

Use this as a chapter guide, then press deeper into the text itself. The goal is to slow down observation, notice structure, and ask better questions before jumping to conclusions.

1 Pilně se varujte, abyste almužny vaší nedávali před lidmi, proto abyste byli vidíni od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce vašeho, jenž jest v nebesích. 2 Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou. 3 Ale ty když dáváš almužnu, tak čiň, ať neví levice tvá, co činí pravice tvá, 4 Aby almužna tvá byla v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. 5 A když bys se chtěl modliti, nebývejž jako pokrytci, kteříž obyčej mají, v školách a na úhlech rynku stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou. 6 Ale ty když bys se modliti chtěl, vejdi do pokojíka svého, a zavra dveře své, modliž se Otci svému, jenž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně. 7 Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to způsobí, aby byli uslyšáni. 8 Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve nežli byste vy ho prosili. 9 A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. 10 Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi. 11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes. 12 A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim. 13 I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen. 14 Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš. 15 Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich. 16 Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou. 17 Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej, 18 Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně. 19 Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou. 20 Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zloději nevykopávají ani kradou. 21 Nebo kdežť jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše. 22 Svíce těla jestiť oko; jestliže oko tvé sprostné bylo by, všecko tělo tvé světlé bude. 23 Pakliť by oko tvé bylo nešlechetné, všecko tělo tvé tmavé bude. Protož jestliže světlo, kteréž jest v tobě, jest tma, co pak sama tma, jaká bude? 24 Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mamoně. 25 Protož pravím vám: Nepečujte o život váš, co byste jedli a co pili, ani o tělo vaše, čím byste je odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a tělo více nežli oděv? 26 Hleďte na ptactvo nebeské, žeť nesejí ani žnou, ani shromažďují do stodol, avšak Otec váš nebeský krmí je. I zdaliž vy jich mnohem nepřevyšujete? 27 A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden? 28 A o oděv proč pečujete? Poučte se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani přede. 29 A aj, pravím vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své tak odín nebyl, jako jedno z nich. 30 Poněvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bůh tak odívá, i zdaliž mnohem více vám toho nečiní, ó malé víry? 31 Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Èím se budeme odívati? 32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete. 33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno. 34 Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení.

読むことを本当の学びに変える

登録すると、聖句のブックマーク、ノート作成、AIツールでの学びができます。

この章のスタディバイブルノート この章に基づいた節ごとのノートと直接的な解説。
スタディバイブル

節ごとのノート

節 6:1-8 Deep

Piety can become theater before it becomes worship

開く

Jesus exposes giving, prayer, and fasting as places where the heart may still crave human notice. The issue is not whether the act is religious, but who it is really performed before.

主要な箇所
節 6:9-15 Standard

Prayer is taught as God-centered dependence, not technique

開く

The Lord’s Prayer trains desire toward the Father’s name, kingdom, will, provision, pardon, and protection. Jesus is not giving a formula for control but a pattern of dependence.

主要な箇所
節 6:19-34 Deep

Treasure and anxiety reveal where the heart has learned to seek safety

開く

Jesus joins treasure, vision, masters, and anxiety because they belong together. Worry is not a random emotional glitch; it often reveals a heart trying to secure life somewhere other than the Father.

💥 Truth

Anxiety is often the liturgy of a heart that still thinks survival depends on itself.

この章の後の次のステップを選ぶ 読み続けるか、プランを選ぶか、AIで学習を続けてください。
この章が開くテーマを追う この章が開いたより大きな疑問に関連するトピックハブ。