Psalms 102

Mit KI in dieses Kapitel einsteigen

KI zu diesem Kapitel fragen

Bleib im Text und stelle Fragen zu Verlauf, Spannung, Hintergrund und dem, was dieses Kapitel im größeren Buch aufdeckt.

1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. 2 Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě. 3 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne. 4 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou. 5 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul. 6 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé. 7 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách. 8 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše. 9 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou. 10 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji, 11 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou. 12 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem. 13 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu. 14 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel. 15 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se, 16 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé, 17 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své, 18 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich. 19 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina, 20 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil, 21 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli, 22 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě, 23 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu. 24 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých, 25 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá, 26 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa. 27 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou. 28 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. 29 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.

Mach aus Lesen echtes Bibelstudium

Registriere dich, um Verse zu speichern, Notizen zu machen und mit KI-gestützten Werkzeugen zu studieren.

Nächste Schritte nach diesem Kapitel Weiterlesen, Plan wählen oder mit KI weiterarbeiten.
Folge den Themen, die dieses Kapitel öffnet Verwandte Themenhubs, wenn dieses Kapitel eine größere Frage geöffnet hat.