Isaiah 40

Isaiah 40 announces comfort, unmasks human frailty, magnifies the incomparable God, and calls weary people to renewed strength under his word.

فتح تفسير الإصحاح

Isaiah 40 is not gentle comfort for people who want to remain impressed with man and only slightly encouraged about God. The chapter begins in Isaiah 40:1-5 with the command to comfort God’s people, but that comfort is tied immediately to the coming revelation of the glory of the Lord. Then Isaiah 40:6-8 cuts through human self-importance: all flesh is grass, its beauty fades, but the word of our God stands forever. That means consolation is not built on human resilience. It is built on divine permanence. The chapter keeps pressing upward. In Isaiah 40:21-26, the Lord is set above nations, rulers, and stars, incomparable in majesty and unsearchable in power. Only then does the promise of Isaiah 40:28-31 land with its proper force. The weary are not being told to gather strength from themselves. They are being called to wait on the everlasting God who does not faint. Isaiah 40 matters because it asks whether you want comfort without surrendering your small view of God, and whether you can receive strength only by admitting how exhausted and creaturely you really are.

How the chapter unfolds

The chapter moves from the cry of comfort and the way of the Lord into the fading of flesh, the greatness of God, and the promise of strength for the faint.

Why this chapter matters

It matters because it teaches that comfort becomes real only when God is seen as incomparable and his word as unfailing.

Interpretive tension to watch

Do not turn Isaiah 40 into soft encouragement detached from theology. Its comfort is built on the weight of God’s majesty over every rival.

أسئلة لهذا الفصل

  • Why does Isaiah 40 root comfort in the revelation of God’s greatness rather than in changed circumstances first?
  • How does the contrast between fading flesh and enduring word confront human self-importance?
  • What does the promise of renewed strength reveal about waiting on God instead of trying to outlast exhaustion alone?

Study with context

Use this as a chapter guide, then press deeper into the text itself. The goal is to slow down observation, notice structure, and ask better questions before jumping to conclusions.

1 Potěšujte, potěšujte lidu mého, dí Bůh váš. 2 Mluvte k srdci Jeruzaléma, a ohlašujte jemu, že se již doplnil čas uložený jeho, že jest odpuštěna nepravost jeho, a že vzal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všecky hříchy své. 3 Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho. 4 Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou rovinou. 5 Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila. 6 Hlas řkoucího: Volej. I řekl: Co mám volati? To, že všeliké tělo jest tráva, a všeliká vzácnost jeho jako květ polní. 7 Usychá tráva, květ prší, jakž vítr Hospodinův povane na něj. V pravděť jsou lidé ta tráva. 8 Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky. 9 Na horu vysokou vystup sobě, Sione, zvěstovateli věcí potěšených, povyš mocně hlasu svého, Jeruzaléme, zvěstovateli věcí potěšených, povyš, aniž se boj. Rci městům Judským: Aj, Bůh váš. 10 Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním; aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním. 11 Jako pastýř stádo své pásti bude, do náručí svého shromáždí jehňátka, a v klíně svém je ponese, březí pak poznenáhlu povede. 12 Kdo změřil hrstí svou vody, a nebesa pídí rozměřil? A kdo změřil měrou prach země, a zvážil na váze hory, a pahrbky na závaží? 13 Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil? 14 S kým se radil, že by mu přidal srozumění, a naučil jej stezce soudu, a vyučil jej umění, a cestu všelijaké rozumnosti jemu v známost uvedl? 15 Aj, národové jako krůpě od okova, a jako prášek na vážkách se počítají, ostrovy jako nejmenší věc zachvacuje. 16 Ani Libán nepostačil by k zanícení ohně, a živočichové jeho nepostačili by k zápalné oběti. 17 Všickni národové jsou jako nic před ním, za nic a za marnost pokládají se u něho. 18 K komu tedy připodobníte Boha silného? A jaké podobenství přirovnáte jemu? 19 Jakžkoli rytinu líčí řemeslník, a zlatník zlatem ji potahuje, a řetízky stříbrné k ní slévá; 20 A ten, kterýž pro chudobu nemá co obětovati, dřevo, kteréž by nepráchnivělo, vybírá, a řemeslníka umělého sobě hledá k přistrojení rytiny, aby se nepohnula. 21 Zdaliž nevíte? Zdaliž neslýcháte? Zdaliž se vám nezvěstuje od počátku? Zdaliž nesrozumíváte z základů země? 22 Ten, kterýž sedí nad okršlkem země, jejížto obyvatelé jako kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako stánek k přebývání, 23 Onť přivodí knížata na nic, soudce zemské jako nic rozptyluje, 24 Tak že nebývají štípeni ani sáti, aniž kořene pouští do země pařez jejich. Nebo jakž jen zavane na ně, hned usychají, a vicher jako plevu zanáší je. 25 K komu tedy připodobníte mne, abych podobný byl jemu, praví Svatý? 26 Pozdvihněte zhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich, a všeho toho zejména povolává? Vedlé množství síly a veliké moci ani jedno z nich nehyne. 27 Pročež tedy říkáš, Jákobe, a mluvíš, Izraeli: Skrytať jest cesta má před Hospodinem, a pře má před Boha mého nepřichází? 28 Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země, neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti nemůže moudrost jeho? 29 On dává ustalému sílu, a tomu, ješto žádné síly nemá, moci hojně udílí. 30 Ustává a umdlévá mládež, a mládenci těžce klesají, 31 Ale ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, a však neumdlévají, chodí, a neustávají.

حوّل القراءة إلى دراسة حقيقية

سجّل لحفظ الآيات وتدوين الملاحظات والدراسة بأدوات الذكاء الاصطناعي.

ملاحظات الكتاب المقدس الدراسي لهذا الإصحاح ملاحظات عدد بعدد وتفسير مباشر مرتبط بهذا الإصحاح.
الكتاب المقدس الدراسي

ملاحظات عدد بعدد

الأعداد 40:1-8 Deep

Comfort begins where flesh is cut down and God’s word stands above it

فتح

The chapter does not comfort by flattering human durability. It comforts by announcing that all flesh fades while God’s word remains unshaken.

مقاطع رئيسية
الأعداد 40:21-31 Standard

Strength is renewed only after God is seen as incomparable

فتح

The promise to the weary rests on the majesty of the Creator who numbers the stars and never faints. Waiting is powerful only because God is greater than every exhaustion.

مقاطع رئيسية
خلفية ورؤى لغوية تفاصيل اللغة الأصلية والخلفية الثقافية ولماذا تغير قراءة هذا الإصحاح.
عمق

رؤى اللغة الأصلية

Isaiah 40:31 · Hebrew انتقل إلى النص

qavah (qavah)

حرفية: wait with expectancy

The term is stronger than passive delay. It suggests tension, expectancy, and dependence stretched toward God.

It makes the promise of renewed strength a call to Godward reliance rather than spiritualized inactivity.

مقاطع رئيسية
الخلفية

السياق الثقافي

Isaiah 40 · Exile-facing comfort and incomparable-God world انتقل إلى النص

Isaiah 40 speaks into a people who need comfort, but that comfort is framed by the collapse of human strength and the majesty of the Creator over nations and idols.

Modern readers may read the chapter as inspirational uplift and miss how aggressively it confronts small views of God.

It makes Isaiah 40 sound like theological comfort built on divine majesty rather than vague reassurance.

مقاطع رئيسية
اختر خطوتك التالية بعد هذا الإصحاح استمر في القراءة أو اختر خطة أو استمر في الدراسة مع AI.
تابع المواضيع التي يفتحها هذا الإصحاح مراكز مواضيع ذات صلة للأسئلة الأكبر التي قد يكون فتحها هذا الإصحاح.