Job 4

この章をAIで始める

テキストに留まり、動き、緊張、背景、そしてこの章がより大きな書の中で何を明らかにするかについて質問してください。

1 Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: 2 Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti? 3 Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval. 4 Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval. 5 Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi. 6 Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým? 7 Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? 8 Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. 9 Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. 10 Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. 11 Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají. 12 Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho. 13 V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi, 14 Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé. 15 Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém. 16 Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas: 17 Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil? 18 Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku. 19 Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol. 20 Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou. 21 Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.